Královéhradecký kraj

Úvodní stránkaKrajský úřadKrizové řízeníKrizové stavy

Zajišťování připravenosti kraje na řešení krizových situací ve vojenské oblasti

Poslední aktualizace: 5. 6. 2014

- je zde řešena problematika upravená zejména zákony:
č. 222/1999 Sb. – o zajišťování obrany ČR
stanovuje povinnosti k zajišťování obrany České republiky před vnějším napadením.

Krajský úřad při zajišťování obrany státu plní úkoly:

  • při vyhodnocování objektů, jež mohou být za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny a navrhují způsob jejich ochrany,
  • při plánování opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatelstva,
  • stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil,
  • řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby,
  • vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích, jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
  • provádí přípravu občanů k obraně podle požadavků obcí.

Vztah ke krizovému řízení

  • Ústřední správní úřady, správní úřady, orgány krajů a orgány obcí jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů.Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.
  • za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízenínařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto
  • krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.

č. 219/1999 Sb. – o ozbrojených silách ČR

Zajišťování připravenosti kraje na řešení krizových situací ve vojenské oblasti

  • řeší použití armády k záchranným pracím a k likvidaci následků pohromy je dočasné organizované nasazení vojenských útvarů a vojenských zařízení s potřebným vojenským materiálem pod velením příslušného velitele nebo náčelníka, k němuž dochází, pokud příslušné správní úřady, orgány územní samosprávy, požární ochrana nebo vojenské záchranné útvary nemohou zajistit záchranné práce nebo likvidaci následků pohromy vlastními silami,
  • použití armády k záchranným pracím mohou vyžadovat hejtmani krajů a starostové obcí, v jejichž obvodu došlo k pohromě, u náčelníka Generálního štábu, který rozhoduje o jejím nasazení,
  • hrozí-li nebezpečí z prodlení, mohou vyžadovat použití armády k záchranným pracím uvedené osoby nebo velitel zásahu a velitel jednotky požární ochrany u velitele vojenského útvaru nebo náčelníka vojenského zařízení, které jsou nejblíže místu pohromy. Velitel vojenského útvaru nebo náčelník vojenského zařízení prostřednictvím svých nadřízených informují neprodleně náčelníka Generálního štábu o nasazení armády k záchranným pracím,
  • je-li ohrožena podstatná část území České republiky, rozhoduje o použití armády k záchranným pracím při pohromě vláda na návrh ministra vnitra,
  • použití armády k likvidaci následků pohromy rozhoduje vláda na návrh ministra,
  • po rozhodnutí vlády o použití armády k záchranným pracím nebo k likvidaci následků pohromy zřídí náčelník Generálního štábu vojenský krizový štáb, který řídí a koordinuje činnost nasazených vojenských útvarů a vojenských zařízení. K monitorování pohromy a k monitorování radiační a chemické situace na určeném území může náčelník Generálního štábu vyčlenit vojenská letadla,
  • Krajské vojenské velitelství Hraec Králové

  • náčelník Generálního štábu může zřídit vojenský krizový štáb při použití armády k záchranným pracím i v jiném případě, než je výše uvedeno, pokud to povaha situace a ohrožení vyžaduje,
  • zejména součinnost s útvary AČR při možnosti využití útvarů AČR k záchranným pracím, odstraňování hrozícího nebezpečí za použití vojenské techniky a použití vojenských záchranných útvarů k plnění humanitárních úkolů civilní ochrany zejména při jejím vyžádáníspolupráce
  • součinnost se silami územní obrany – Krajské vojenské velitelství Hradec Králové

č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a její zajišťování (branný zákon)

řeší obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby

  • branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen "občan") plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen "ozbrojené síly");
  • zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem,
  • odvodní řízení za stavu ohrožení státu a válečného stavu
  • vojáci

  • vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu a vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení,
  • vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba,
  • dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaným při odvodním řízení se občan stává vojákem,
  • voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně vykonávat.
  • voják, který plní některou z povinností podle odrážky 2 nebo 3, je vojákem v činné službě.

Autor: Alexandr Skopal