Královéhradecký kraj

Úvodní stránkaKrajský úřadSociální oblastSociální službyRegistrace poskytovatelů soc. služeb

Dobrovolníci v sociálních službách

Poslední aktualizace: 12. 10. 2010

Vzhledem k častým dotazům a určitým nejasnostem upřesňujeme pojem dobrovolnické služby a její výkon při poskytování sociálních služeb.

Především je nutno rozlišit dva v praxi často zaměňované pojmy – činnost dobrovolníků podle zákona o dobrovolnické službě a činnost „dobrovolníků“, tj. osob, které do zařízení docházejí, aniž by byly dobrovolníky podle zákona (příbuzní, známí či jiné osoby). V zásadě platí, že obě skupiny nemohou vykonávat odbornou činnost, nespadají tedy do okruhu osob, které přímo poskytují sociální služby dle vymezení § 115 odst. 1 zákona o sociálních službách.

Činnost dobrovolníků v sociálních službách zmiňuje § 115 odst. 2 zákona o sociálních službách s odkazem na zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů. Zákon o dobrovolnické službě se nevztahuje na:

  1. činnosti upravené zvláštními právními předpisy, i když tyto činnosti splňují znaky dobrovolnické služby stanovené tímto zákonem,
  2. činnosti, které nesplňují znaky dobrovolnické služby stanovené tímto zákonem, i když jsou vykonávány dobrovolníky.

Za dobrovolnickou službu se nepovažuje činnost týkající se uspokojování osobních zájmů, anebo je-li vykonávána v rámci podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti anebo v pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo členském poměru.

Dobrovolník vykonává dobrovolnickou službu na základě smlouvy uzavřené s vysílající organizací. Vysílající organizací je podle § 4 tohoto zákona právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické služby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické služby za podmínky, že má udělenu akreditaci; přijímající organizací je osoba, pro jejíž potřebu je dobrovolnická služba vykonávána, způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací a schopná dostát závazkům z této smlouvy.

Vysílající organizace nesmí uzavřít smlouvu s přijímající organizací, jejímž předmětem činnosti je podnikání, anebo na výkon takové dobrovolnické služby, jejímž účelem by bylo nahradit činnosti vykonávané jinak u přijímající organizace osobami v pracovněprávním vztahu, služebním nebo členském poměru, anebo zajišťované pro přijímající organizaci jinými osobami v rámci jejich podnikání.

Dobrovolnictví v praxi sociálních služeb

V praxi to znamená, že pokud poskytovatel využívá služeb dobrovolníků, měla by být uzavřena smlouva mezi vysílající organizací (s akreditací Ministerstva vnitra) a poskytovatelem. V tomto případě se tedy nejedná o pracovněprávní vztah mezi poskytovatelem sociálních služeb a dobrovolníkem a nejedná se o fyzickou osobu, která přímo poskytuje sociální službu. Z tohoto důvodu není nutno dokládat registrujícímu orgánu doklady o bezúhonnosti a odborné způsobilosti. Za bezúhonnost odpovídá vysílající organizace (§ 5 odst. 1 a § 7 odst. 1 zákona o dobrovolnické službě).

Poskytovatel sociálních služeb by měl zvážit, zda odborní pracovníci působící v režimu zákona o sociálních službách jsou schopni na větší počet dobrovolníků při jejich činnosti dohlížet a to tak, aby občanu, o kterého dobrovolník pečuje, nevznikla žádná újma. To znamená, pokud dobrovolník působí jako doprovod k lékaři nebo po úřadech, nepotřebuje žádný zvláštní dohled, ale pokud se zdržuje a pomáhá např. v domácnosti, pak by již měl být aspoň část této doby přítomen odborný pracovník působící v režimu zákona č. 108/2006 Sb.

Poskytovatel si definuje pravidla pro činnost dobrovolníků podle Standardu kvality sociálních služeb č. 9, kritéria uvedeného pod písm. d, přílohy č. 2, prováděcí vyhlášky MPSV č. 505/2006 Sb. k zákonu č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

Pokud se týká druhé skupiny, tj. tzv. „dobrovolníků“, kteří nevykonávají činnost dle zákona o dobrovolnické službě, platí obdobné podmínky. Tyto osoby rovněž nemohou vykonávat odbornou činnost, protože ta přísluší pouze fyzickým osobám stanoveným v § 115 odst. 1 zákona o sociálních službách. Obdobně platí, že doklady o jejich odborné způsobilosti a bezúhonnosti se nepředkládají registrujícímu orgánu.

Poskytovatel by si měl definovat pravidla, za jakých se tyto osoby mohou pohybovat v zařízení, co mohou vykonávat a kdo nese odpovědnost za jejich činnost podobně jako u dobrovolníků.

Autor: Tomáš Grulich